Chci začít příst! Co potřebuji?

Co všechno si potřebuji pořídit, než začnu s předením?

Tak a je to tady, zlákalo Vás předení… Anebo Vás jen zajímá, co že je k tomu všemu nutné pořídit? Chcete se co nejrychleji a nejefektivněji prokousat k vlastní přízi a dumáte nad tím, kudy tudy do Bavorova? Anebo snad Vaše drahá polovička po předení pokukuje a blíží se její narozeniny?

Ať tak či tak, možná Vás překvapí, že si můžete lehce pomoci i tím, co už doma máte. Ale tím asi Vaši drahou úplně neoslníte, nebo ano?

Vřeteno nebo kolovrat

K předení budete samozřejmě potřebovat zaprvé šikovného pomocníka, a myslím tím mechanismus, který lidé vynalezli právě proto, aby jim ulehčoval práci. Na to je důležité myslet i při předení samotném, aby se s pomocníkem přadlenka nepřetahovala, ale nechala si pomoct, ale o tom třeba jindy.

Nejjednodušším mechanismem je z našich dvou favoritů malý pomocník zvaný vřeteno nebo vřetánko. Pokud jste jen zvědaví, jak vřetánko funguje, není nic jednoduššího, než si jedno takové vyrobit s pomocí toho, co máte doma. Návodů na internetu je celá řada. Jedno z nejjednodušších je například vřetánko vyrobené z cédéčka. Pokud ale nepotřebujete dělat vše od píky, lze hotové vřetánko i pořídit. Investice je značně menší, než do kolovratu. Je sice pravda, že i s ním se budete muset naučit kamarádit, a že není tak efektivní jako kolovrat, ale i na vřetenu se vskutku dá upříst krásná příze a když má člověk šikovné ruce, je to radost pohledět.

Kolovrat či kolovrátek je fascinující mechanismus, a sice jej ve většině případů nemůžete vzít na každou procházku (na rozdíl od vřetena, ale jsou i výjimky), pomocník je to však vysoce výkonný a nenahraditelný. Každá přadlena preferuje různý typ, různou značku kolovrátku. Pochopitelně je dobré si kolovrat předem vyzkoušet, ale pokud bydlíte jako já v místech, kde dávají lišky dobrou noc, těžko budete hledat v okolí řadu kolovratů k vyzkoušení. Na výběr kolovratu se v budoucnu ještě zaměřím, je dobré trochu vědět, jestli budete chtít příst tenkou přízi, nebo přízi trochu mazlivější, nebo třeba obojí, možné je dneska téměř vše. Ale osobně bych se nebála vybírat prostě podle referencí či kolovrátek, který se mi líbí nebo umí něco, co mi imponuje. Pokud začínáte, budete se s ním muset trochu sladit tak jako tak. Co dnes většina kolovratů má jako základní vybavení, je více cívek, případně i držák na cívky. Záhy totiž zjistíte, že jedna cívka rozhodně nestačí, protože budete chtít jistě dělat vícenitky a věčné přemotávání jedné příze několikrát dokola dokáže práci nejen zpomalit, ale trochu i otrávit, že.

Ke kolovrátku nesmím zapomenout zmínit ještě háček, který usnadní provlékání otvorem. Velmi dobře poslouží jakýkoliv háček na háčkování či zahnutý drát.

Pokud Vám stačí kolovrátek bez povrchové úpravy, není nutné k němu další vychytávky, ale pokud chcete jeho povrch ochránit, je dobré jej na začátku ošetřit nějakou politurou.

Materiál

Máme tedy pomocníka, ať už jednoho či druhého, a chceme začít. Pochopitelně budeme potřebovat materiál, ze kterého budeme přízi vyrábět. Mohla bych začít pět ódu na ovčí vlnu, ale zdůrazním jen to, že pokud si vybereme ovčí vlnu od dodavatele z České republiky či ze Slovenska, může nás k tomu všemu hřát i pocit, že je to materiál, který je lokální a zpracovaný ekologicky. Ovčí vlna od nás se dá sehnat dnes už docela jednoduše. Pokud nemáte za souseda chovatele ovcí a nechcete si ji i prát a česat, máte na výběr si koupit buď vlnu mykanou, nebo česanou. Mykaná vlna je zpracovaná více nahrubo, proto bych pro začátečníky doporučila více vlnu česanou, tzv. „česanec“. Ten je většinou strojově zpracován a vlákna jsou sčesána do dlouhých pramenů, což nám předení trochu ulehčí.

Pochopitelně se dá spřádat i jiný materiál. Dnes je dostupná velká škála přírodních i nepřírodních česanců, a můžete vyzkoušet téměř cokoliv včetně jejich míchání, barvení atd.

Motovidlo

„Vdávalo se motovidlodlooodlo, bralo sobě starý bidlodlooodlo, bralo sobě starý bidlo…“ Lidové říkanky byly vždy nápadité. A co že je to tedy to motovidlo?

Už jste se odhodlali, vzali pomocníka, česanec a na vřetenu či na cívce máte první metry příze a další už tam nenarvete? Tak teď přichází jeho chvíle. No motovidla přece! Pokud nebudete přízi seskávat (to znamená spřádat dvě upředené příze ještě dohromady), máte hotovo. Pokud chcete, seskejte je, já počkám… ok, hotovo? Tak teď to motovidlo potřebujete taky. Na motovidlo se motá upředená příze a tímto motáním vytvoříte své první přadeno. Dá se to i bez motovidla? No jasně že jo, máte přeci ruku a loket, můžete si přízi motat od palce k lokti a zase zpět, nebo využít něco jiného, ALE! Motovidlo má jednu nespornou výhodu, je totiž i mírou. Když na motovidlo přízi namotáváte, můžete spočítáním jednotlivých nitek zjistit, jak je Vaše příze dlouhá, což pochopitelně usnadní její následné použití například při pletení. U každého motovidla máte jasně danou délku přadena, které z něho sundáte. Je to prostě vychytávka, nemyslíte? Proč by si ho jinak to staré bidlo taky bralo, že!

Ale konec lidové poezie.

Hrnec

Vařila myšička kašičku… To snad nééé… Tak jinak. Hrnec! Opět je to něco, co doma najdete, volila bych ale nějaký starší, ve kterém už tu kašičku vařit teda nebudete… Příze po předení může mít tendenci kroutit se zpět a dělat neplechu, abychom tomu zamezili, je dobré hotová přadena zafixovat. Dělá se to například párou, kdy dáte přadena do hrnce na pařáček (opět bych volila nějaký speciální, a ne ten, ve kterém budete druhý den ohřívat knedlíky), anebo přízi prostě vykoupete. Jak na to si ještě povíme někdy v budoucnu.

Usušit, a je hotovo, no, není to nádhera.

Teď už je jasné, že začít příst není vůbec nic složitého, dokonce pokud máte materiál, můžete si vystačit jen s tím, co doma najdete. Vřeteno nebo kolovrat Vám však práci mnohonásobně ulehčí, stejně jako motovidlo a nakonec stačí vyřadit jeden hrnec a paráda je dokončena! Tak, a teď už hurá na věc!

Předení zdar! A přece se točí!